Lissa Classica ve stopách hraběte Šporka

Převzato z měsíčníku LISTY města Lysá nad Labem (05/2023)

František Antonín hrabě Špork byl velkým mecenášem umění. Z Francie přivezl, v Čechách zdokonalil a i do Německa vyvezl lesní roh. Ve Šporkově divadle v Praze zažila svou premiéru Vivaldiho opera Aggripo. Ke Šporkovým pětašedesátinám v Lysé se "krásné koncerty s loutnou" musely opakovat znovu na druhý den.

Šporkův vkus se proto nemohl neodrazit i v dramaturgii letošního festivalu Lissa Classica, jehož uměleckého ředitele Lukáše Sommera se Listy zeptaly:

Co se hrálo na dvoře hraběte Šporka?

Víme, že hrabě Špork do české hudby uvedl lesní roh. Je doloženo něco kolem padesáti zámeckých kapel, které hrály na jednotlivých panstvích. Jejich instrumentář obsahoval housle, violy, violoncella, různé dechové nástroje. A samozřejmě lesní rohy. Nechci úplně prozrazovat dramaturgii koncertu MUSICA FLOREA / Zámecké suity. Líbilo se nám si trochu pohrát a dovolit si fiktivní koncert "soudobé hudby" z dob Šporkových. Máme radost, že ojedinělou dramaturgii ocenil i Český Rozhlas, který koncert přijede natočit.

Letos poprvé po dlouhé době si klasiku zahrají 300 let staré italské housle nalezené v Lysé. Můžeš prozradit aspoň začátek jejich příběhu?

Když se kamarád zmínil, že má doma jakési staré housle s italskou vinětou, zpozorněl jsem. Jeden takový příběh jsem tu už totiž zažil s kytarou, z níž se vyklubal originál Ramirez. A tak jsem oslovil Jaroslav Svěcený, který z prvních fotografií zvlášť nadšený nebyl. Ty profesionálně focené už ale vzbudily jeho pozornost a Jaroslav se vypravil za námi do Lysé. A pak už to bylo jak z kýčovitého filmu – smršť e-mailů, telefonátů, průzkum historie houslí. A máme tu nástroj, který evidentně procestoval Evropu a dnes nám po mnoha letech zazní v rukách virtuosa v plné kráse.

Ensemble Frizzante slibují v Přerově přezpívat staré a nové madrigaly. Kde se skladba zvaná madrigala vlastně vzala?

Začátky měla ve čtrnáctém století jako jednoduchá, často dvojhlasá píseň. Že se z ní stala forma velmi proměnlivá a živá, to dokládají celé dějiny hudby. Krásným příkladem z české hudby jsou Madrigaly Bohuslava Martinů, či Ilji Hurníka. I koncert Ensemble Frizzante - Staré a nové madrigaly tuto formu ukáže nejen jako historicky uzavřenou, ale pořád novou a svěží, která inspiruje k nové hudbě.

Marta Kratochvílová přijede do Lysé znovu představit traverso, Jan Čižmář připomene Šporkovu oblíbenou loutnu, Katerina Englichova harfu. Chybí ze Šporkových dob ještě něco?

Hrabě Špork měl zvláštní zálibu v italské opeře a hudbě J. S. Bacha, jehož dílo nemůže ani Lissa Classica vynechat. Koncert ve Vile Volman připomene ještě jednu nástrojovou raritu - basetový klarinet. Ten je sice asi o 100 let mladší, nicméně svou pozornost mu věnoval i sám W. A. Mozart. Dnes již není mnoho klarinetistů, kteří jej ovládají. O to víc si vážíme, že naše festivalové pozvání přijala nositelka mnoha cen z mezinárodních soutěží klarinetistka Anna Paulová.